Articles by vnemec

Doznělo poslední slovo a tleskající lidé se zvedali ze svých míst. Nebyly to ale bouřlivé ovace vestoje, spíš jen potlesk ze slušnosti. A posluchači vstávali, […]

Jmenuji se Filip Raus a tam odkud jsem přišel, bývalo mé zaměstnání velice dobře placeno. Byl jsem redaktorem vědeckého časopisu a měl jsem i pár […]

Osm padesát pět stredoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude opakovat. Vaše tepová frekvence je zvýšena. Dýchejte, prosím, zhluboka. Nádech, výdech. […]

Dlouho do noci jsem dodělával nějaké překlady a pak jsem zaspal. Když jsem konečně protřel oči, hodiny v kuchyni ukazovaly devět. Vzbudila mne rozhlasová časomíra […]

Katka přesně v 17.45 hodin v neděli 18.12.2016 nastoupila do meziměstského autobusu. Autobus byl vyprodaný už před několika dny, ale Marek jí včas koupil místenku. […]

“Vypadneme,” řekl Vitoš a dopil posledního loka limonády. Bylo po druhé ráno, zábava už pomalu ale jistě dojížděla. “Bysme mohli vzít nějaký baby vod nás […]

Po probdělé noci seděla schoulená v křesle a rukama si objímala holeně a čelem se opírala o kolena, když kdosi zaklepal na dveře. Myslela si, že […]

Přeběhnout pár pustých špatně osvětlených ulic. Klást jednu nohu před druhou. Dál, pořád dál, než kapsle vybouchne. Tlaková vlna provázená mohutným zahřměním ji srazila k […]

10 Černej závoj Nic nevydrží věčně. Zase vzpomínky. Je to jako by jednoho pronásledoval černej vlak, v temným nekonečným tunelu. Snažíte se utýct, ale von za […]

1 Sajtkára Sedím na písečný duně, nohy zkřížený pod sebou. Slunce vypaluje díru do tohohle všivýho světa, žhavá a pulzující ohnivá koule, spaluje všechno na […]

Klečel jsem na zemi a z kopce si prohlížel starý tovární komplex pod sebou. Pobořené průmyslové budovy se rozkládaly až k horizontu. Tohle byl problém. Velký […]

Domovský přístav Phobos se už dávno ztratil mezi hvězdami, nakonec i samo Slunce zůstalo daleko vzadu coby pouhý jasný světelný bod. Kosmická loď Stephen Hawking […]