Budeme umět “hacknout” mozek?

Neural Nanotechnology

Za použití současných technologií již dokážeme přenášet vzpomínky mezi dvěma mozky, zatím jen u myší, ale to od člověka není tak daleko, jak by se mohlo na prví pohled zdát. Dokazuje to pokus z laboratoře Tonegawa, kdy malá část část klece hlodavce byla pod proudem. Stejně jako se malé dítě naučí, že se nemá dotýkat rozpálených kamen, tak i myš se naučila vyhýbat nepříjemné části klece. Vlastně si vytvořila mentální mapu klece, kterou si spojí se zrakem podmíněnou reakcí, která je propojená s částí mozku zvanou Hypokampus, to je část mozku, jenž vytváří prostorové mapy. Tento proces lze zaznamenat a díky technice zvané Optogenetika  jej předat pomocí elektrod do mozku jiné myši, která, ač v kleci nikdy nebyla se bude chovat tak jako by to byla její vlastní vzpomínka, na základě její vlastní zkušenosti.

Už teď je to vlastně forma “hackování” mozku. A teď si představme, že bychom si chtěli například vyzkoušet jaké by to bylo být na jeden den třeba vynikajícím sportovcem nebo třeba matematikem, jednoduše bychom tyto zkušenosti do našeho mozku přenesli.

Na univerzitě v Alabamě zjistili, že když sledováním EEG člověka, který zadává heslo, lze toto heslo odečíst. Jak je to možné? Když si představíte čísla a písmena, lze je podle elektromagnetických vln zaznamenat na povrchu mozku a rekonstruovat. Univezita v Berkley jde ještě dál a snaží se vytvořit rovnou dekodéry lidské řeči, jinými slovy zaznamenat elektrickou aktivitu v mozku a předvídat co chce někdo říct a celé to pak převést do řečového syntezátoru. To by v praxi znamenalo, že cokoli o čem přemýšlíme, pokud budeme mít dostatečný dekódovací algoritmus, bude možno zaznamenat. To je skvělé v případě medicínského využití, pro lidi, kteří z nějakého důvodu nedokážou mluvit, jenže lidská historie, je plná příkladů, kdy byly bohulibé věci zneužity.

A jak jsme dnes se čtením myšlenek daleko? Opět na univerzitě v Berkley, využívají Funkční magnetickou rezonanci (fMRI) ke čtení v zadní části mozku, kde se nachází vizuální kůra, která jako první obdrží informaci z vizuálního vjemu. Po připojení na fMRI a přehrání hodin video klipů, lze zaznamenat aktivitu mozku a vytvořit slovník dat, mezi tím co probíhá na fMRI a očima. Tento slovník, lze poté použít k rekonstrukci jakéhokoli obrazového vjemu, aniž by vědci dopředu věděli na co se subjekt právě dívá. Výsledky snažení vědců můžete vidět v tomto videu (vlevo původní videoklip, vpravo rekonstruovaný):