Encyklopedie vesmíru: Magnetická bouře

V dnešním díle encyklopedie vesmíru, snad náhoda, že to má souvislost s posledním pojmem radiačních pásů, se podíváme na magnetické bouře, které na Zemi vyvolávají především erupce na Slunci, které směřují k Zemi.

Magnetická bouře

Magnetická bouře nebo také geomagnetická bouře je nejvýraznější projev geomagnetické aktivity. Projevuje se náhlým rozkolísáním celého magnetického pole Země a následným uklidněním. Změny v horizontální intenzitě dosahují několika set gama a v magnetické deklinaci až celý stupeň. Magnetická bouře trvá několik hodin až i několik dnů. Změny magnetických elementů jsou zvláště složité v polárních oblastech, kde jsou provázeny mohutnou polární září. V našich šířkách má magnetická bouřen čtyři výrazné fáze:

  • Náhlý začátek bouře (Sudden Storm Commencement, SSC), trvající 2,5-5 minut, kdy prudce stoupá horizontální intenzita. Příčinou je prudké zesílení rychlosti a hustoty slunečního větru (tzv. meziplanetární rázová vlna). To je vyvoláno velkou sluneční erupcí nebo výbuchem na Slunci. Magnetická bouře je zpožděna za erupcí o 25-60 hodin. Lze ji tedy (jakož i polární záře) s určitou pravděpodobností předpovědět. Dopadající meziplanetární rázová vlna stlačí čelní (čili návětrnou) stranu magnetosféry, a tím prudce vzroste hustota siločar, tj. intenzita magnetického pole. Registrační přístroje zaznamenají náhlý začátek bouře.
  • Počáteční fáze (Initial Phase, IP), trvající půl hodiny až několik hodin. Za prošlou rázovou vinou je magnetosféra obklopena plazmatem. Horizontální intenzita má vyšší hodnotu než před náhlým začátkem bouře.
  • Hlavni fáze (Main Phase, MP), kdy dochází k propojení meziplanetárních a geomagnetických siločar, k urychlení částic a vzniku prstencového proudu ve vzdálenostech 3-5 poloměru Země. Tím je vytvořeno magnetické pole opačně orientované než na Zemi a přístroje registrují oslabení horizontální intenzity o 50-100 gama (50-100 nT). Pokles trvá několik hodin až více než den.
  • Obnovení (Recovery Phase, RP), trvající déle než hlavní fáze. Prstencový proud se rozpadá difuzí a plazmovou nestabilitou. Měřená intenzita se vrací k původním hodnotám před náhlým začátkem bouře.

star-the-sun-the-planet-mercury-the-light-emission[1]

Nejsilnější magnetické bouře obvykle následují po výbuchu na Slunci a nejsou rekurentní. Naopak rekurentní jsou středně silné bouře, které se opakují s periodou rotace Slunce. Magnetické bouře jsou provázeny změnami v ionosféře, zvýšenou aktivitou polárních září. Působí i v biosféře. Změny geomagnetického pole indukují proměnlivé elektrické pole. Změny v elektrickém prostředí zasahují do funkcí živých organismů.

Magnetická deklinace

Magnetická deklinace je úhel mezi směrem magnetického pole Země a místním poledníkem. Měří se ve stupních a minutách na východ nebo na západ od poledníku. Deklinace vyjadřuje magnetickou odchylku od směru k severu. Měří se magnetickým teodolitem. Mění se místně i časově.

Kniha: Velká encyklopedie vesmíru (2002)
Autor: doc. dr. Josip Kleczek, DrSc.

 

O Scimani 30 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji sci-fi, především Hvězdnou bránu, Dark Matter, Hvězdné války, Mass Effect a další.