Encyklopedie vesmíru: potencionálně nebezpečné planetky

Encyklopedie vesmíru je po dlouhé době zpět. Dnešní téma potencionálně nebezpečné planetky nebylo vybráno náhodně, jak to bývá zvykem, protože si myslím, že je dnes celkem aktuální a každý by o této hrozbě měl vědět. Navíc se každý den zvyšuje známý počet těchto objektů.

Potencionálně nebezpečné planetky označované zkratkou PHA – Potential Hazardous Asteroids jsou planetky, které se přibližují k Zemi na vzdálenost menší než 0,05 AU (7,5 mil. km) a představují možné nebezpečí srážky. Takovýmto planetkám se také někdy říká křížiči Země a jsou rozděleny do dvou skupin. Existuje ještě třetí skupina planetek, které se přibližují k Zemi, ale její dráhu nekříží. Všechny tyto planetky jsou označovány jako blízkozemní tělesa a nyní si je podrobněji rozebereme.

Blízkozemní tělesa

Blízkozemní tělesa nesou zkratu NEO – Near Earth Objects. Jsou to kosmická tělesa (planetky a komety), jejichž dráha je blízká dráze Země. Je jich známo přes sto a jsou stále objevovány další; jejich celkový počet je odhadován na 700-900 (pozn. redaktora: tyto údaje jsou samozřejmě více jak 15 let staré, k dnešnímu dni je jich známo několik tisíc). Ty velké z nich představují určité nebezpečí pro život na Zemi. Stupeň ohrožení tou, kterou planetkou (či kometou) vyjadřuje turínská stupnice. Ta má hodnoty 0-10, přičemž 0 nepředstavuje žádné riziko, 2-7 zasluhují pozornost a představují hrozbu a stupně 8-10 mohou způsobit lokální až globální katastrofu. Objevování nových a sledování známých blízkozemních těles se provádí na několika observatořích. O významu jejich pozorování svědčí i prohlášení příslušné komise Kongresu USA z r. 1990: „Pravděpodobnost, že na Zemi dopadne velká planetka nebo kometa, je velmi malá. Poněvadž však důsledky takové srážky jsou obrovské, komise je přesvědčena, že je projevem opatrnosti posoudit takovou hrozbu a připravit se na to, jak jí čelit. Máme prostředky pro objevování takových planetek i technologii, jak takové srážce předejít.“ Po dopadu komety Shoemaker – Levy 9 na Jupitera bylo vydáno doplňující prohlášení: „Pokud bude prakticky možné, NASA s Ministerstvem obrany a s kosmickými agenturami jiných zemí během deseti let pořídí seznam všech komet a planetek (včetně jejich dráhových elementů), které jsou větší než 1 km a jejichž dráhy kříží dráhu Země.“ Takovým blízkozemním tělesům se říká křížiči Země.

Skupina planetek typu Apollo

Apollo (1862,1932 HA) je planetka, podle níž byla pojmenována celá skupina podobných, velmi malých planetek (o velikosti přibližně 1 km a menší), jejichž dráha má perihelovou vzdálenost menší než 1 AU (dostanou se tedy dovnitř zemské dráhy). Planetka i měsíční mise Apollo byly nazvány latinským jménem řeckého boha Apollona. Apollo byl synem Dia a bohyně Léty. Byl bohem Slunce, světla, jasu, života a věštby. Proto byly jeho sídlem Delfy. Heslem Apollonovy delfské věštírny bylo: „Gnóthi seauton!” (Poznej sama sebe). Planetka byla objevena v r. 1932, kdy se k Zemi přiblížila na vzdálenost 0,07 AU (10,5 mil. km). Pro nepřesné určení dráhy byla potom ztracena a znovu objevena až v r. 1973. Její spektrum se shoduje se spektrem uhlíkatých chondritů. Skupina planetek typu Apollo (a typu Aten) obsahuje většinu křížičů Země. Perihelová vzdálenost Apolla je 0,65 AU (což je vzdálenost Venuše od Slunce), afel je od Slunce vzdálen 2,29 AU (tedy mezi dráhou Marsu a Jupitera). Skupina planetek typu Apollo obsahuje přes osm set padesát členů (pozn. redaktora: tyto údaje jsou samozřejmě více jak 15 let staré, k dnešnímu dni je jich známo 8196) a patří do ní např. planetky Icarus (perihel 0,187 AU, afel 1,969 AU), Toutatis (0,918 AU; 4,103 AU), Phaeton (0,140 AU; 2,403 AU), Geographos (0,828 AU; 1,663 AU), Orpheus (0,819 AU; 1,599 AU). Největší z nich je Sisyphos o průměru 8 km.

Skupina planetek typu Aten

Aten (2062, 1976 AA) je planetka, podle níž je nazvána celá skupina planetek typu Aten, jejíž členové mají velkou poloosu dráhy menší než 1 AU. Byla objevena v r. 1976 jako vůbec první planetka s velkou poloosou dráhy menší než 1 AU a s oběžnou dobou podle třetího Keplerova zákona kratší než 1 rok. Protože planetky z této skupiny mají velké výstřednosti (výjimkou je samotný představitel Aten), křižují zemskou dráhu. V této skupině křížičů Země bylo objeveno už zhruba sto čtyřicet členů (pozn. redaktora: tyto údaje jsou samozřejmě více jak 15 let staré, k dnešnímu dni je jich známo 1225). Představují nebezpečí srážky se Zemí, a proto je jejich drahám věnována značná pozornost. Do Atenovy skupiny planetek patří např. 3554 Amun (perihel 0,70 AU, afel 1,25 AU), 3362 Khufu (0,53 AU; 1,45 AU), 2340 Hathor (0,46 AU; 1,22 AU), 2100 Ra-Shalom (0,47 AU, 1,20 AU) a další.

Skupina planetek typu Amor

Amor (1221, 1932 EA1) je planetka, objevená v r. 1932, jež se může přiblížit Zemi na vzdálenost 15 mil. km. Byla první známou planetkou, jež se přibližuje Zemi více než Eros. Podle Amora byla nazvána celá skupina planetek (Amorova skupina), které se přibližují Zemi, ale zůstávají mimo její dráhu – nejsou křížiči Země. Jejich perihelová vzdálenost q je jen o málo větší než astronomická jednotka (1,017 AU < q < 1,3 AU). Do Amorovy skupiny náleží mnoho planetek, např. 433 Eros, 1915 Quetzalcoatl, 3102 Krok, 3252 Don Quixote, 5797 Bivoj a další. Zatím jich je známo 830 (pozn. redaktora: tyto údaje jsou samozřejmě více jak 15 let staré, k dnešnímu dni je jich známo 7037).

Závěr

Na závěr tedy malé shrnutí. Text byl přebrán z již poněkud starší knihy a nutné údaje jsem aktualizoval, takže pokud jste četli pozorně, tak jste zjistili, že za posledních minimálně 15 let se známý počet blízkozemních těles mnohonásobně zvýšil. To je samozřejmě především důsledek technologického rozvoje, a tedy kvalitnějších pozorovacích přístrojů a technik. V dnešní době je pravděpodobnost srážky s tělesem velikosti metrů až desítek metrů mnohem vyšší a takových případů je několik do roka. Ty samozřejmě nezpůsobují žádnou globální katastrofu. Tomu také napovídá fakt, že na turínské stupnici měla nejvyšší stupeň č. 4 pouze planetka Apophis, 2004 VD17 dosáhla stupně č. 2 a celá řada objektů stupně č. 1. Postupem času po zpřesnění jejich drah byl stupeň snížen na 0.

Nás ovšem zajímá spíše možná srážka s tělesem velikosti stovek metrů až kilometrů, které by způsobily lokální až globální katastrofu. Pravděpodobnost takové srážky se sice nezměnila, ale už teď je jisté, že nejde o to, jestli k ní někdy dojde, ale kdy k ní dojde.

Na úplný závěr se můžete podívat na aktuální rozmístění známých planetek ve vnitřní části Sluneční soustavy. Nás zajímají především červené objekty, které patří do blízkozemních těles.

Červeně označené objekty jsou blízkozemní tělesa.

Pokud chcete mít přehled o nedávných a budoucích blízkých průletech blízkozemních planetek v řádu několika dnů, můžete navštívit stránky IAU Minor Planet Center. Najdete je v pravém informačním panelu dole. Je zde uvedeno označení planetky, datum blízkého průletu, vzdálenost od Země v jednotkách vzdálenosti Země-Měsíc a předpokládaná velikost. Za pozornost jistě stojí ještě odkaz na zaznamenané blízké průlety kolem Země seřazené od minimálního až po vzdálenost 0,01 AU.

Zdroje:
Kniha: Velká encyklopedie Vesmíru (2002)
Autor: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Internet: IAU Minor Planet Center
S laskavým svolením: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

O Scimani 27 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji sci-fi, především Hvězdnou bránu, Dark Matter, Hvězdné války, Mass Effect a další.

Leave a Reply