Fyzikální záhada. Neutronové hvězdy svítí i po srážce

Dosvit po srážce neutronových hvězd nabírá na intenzitě, čímž vyvrací očekávání.

Srážku dvou neutronových, kterou zachytili loni v srpnu, popsali astronomové jako ” dar, který nám bude ještě dlouho hodně dávat “. Nejnovější pozorování událostí po kataklyzmické vesmírné srážce naznačují, že výrok nebude daleko od pravdy.

Tým astrofyziků z kanadské McGillovy univerzity se díky rentgenové observatoři Chandra na oběžné dráze Země po několika měsících opět podíval na místo, kde se srážka odehrála.

K jejich překvapení však zjistili, že dosvit po srážce se nezmenšuje, ale naopak, je stále jasnější, což překonává naše očekávání.

Naznačuje to, že záblesk gama paprsků ze srážky hvězd je mnohem složitější, než si vědci nejprve představovali.

Studii zveřejnili v magazínu Astrophysical Journal Letters.

nezávislé potvrzení

Srážka neutronových hvězd se odehrála přibližně 138 milionů světelných let od Země. Srážku zaznamenali detektory gravitačních vln a klasické teleskopy, čímž se poprvé přímo potvrdilo, že detektory gravitačních vln fungují správně.

Zároveň se vyřešila záhada původu krátkých záblesků gama paprsků, které patří mezi nejjasnější a nejenergetičtějším jevům ve vesmíru .

Ačkoliv pozorování na některé otázky odpovědělo, jiné záhady otevřelo.

Když nastane krátký záblesk gama paprsků, na krátký čas se okolí jasně rozzáří, protože proud emisí po výbuchu naráží do okolního plynu. Avšak po krátkém čase jsme očekávali, že tento dosvit se relativně rychle zmenší. To se však nestalo.

Výzkumníci se naposledy podívali rentgenovou observatoří Chandra na místo po srážce ještě v září, protože pak se na obloze nacházelo příliš blízko Slunce na to, aby se dalo Chandrou pozorovat.

Další pozorování se mohla uskutečnit až v prosinci. Když se astronomové podívali na místo srážky zaměřili rentgenovou observatoří, zjistili, že dosvit je jasnější než v září.

Navíc zjištění souhlasila s pozorováními, které udělal nezávislý tým vědců v rádiovém spektru. Vědci sledovali místo srážky celý podzim, když Chandra a jiné observatoře nemohly.

“Toto je něco jiného, rozhodně ne nějaký obyčejný proud,” vysvětluje v tiskové zprávě astrofyzik Daryl Haggard z McGillovy univerzity.

horký zámotek

Jedním z možných vysvětlení by podle astronomů z McGillovy univerzity mohl být horký “zámotek”. Při srážce mohl se uvolnit proud emisí, který nárazovým teplem zahřál okolní plyn, čímž kolem vznikl jakýsi zámotek.

Ten mohl následně několik měsíců po srážce stále více zářit, což v rentgenovém a rádiovém spektru zachytili astronomové. Pozorování tento model podporují, ale nedokáží odpovědět, co ho ve skutečnosti způsobilo.

Vědci však nadále plánují pozorovat místo rentgenovou observatoří Chandra a zkusit ověřit nebo vyvrátit navrhovaný model zámotku.

DOI: 10.3847 / 2041-8213 / aaa4f3

DOI: 10.1126 / science.aap9855

Autor: Matúš Beňo pro Tech.sme.sk

Leave a Reply