Héfaistova zloba, pyroklastický proud!


Samotná exploze sopky je v podstatě lokálním jevem, který se většinou odehraje v “bezpečné” vzdálenosti o obydlených oblastí. Skutečným sopečným nástrojem zhouby jsou pyroklastické proudy, které se rychlostí až 700 km/h rozeběhnou po jejích svazích.

MS10_0717
« 1 z 8 »

Žhavý sopečný oblak rychle se pohybujícího, přehřátého plynu může bez problémů dosáhnout teploty 1000° C a po úbočích sopky defacto „teče“. Co mu přijde do cesty je odsouzeno k okamžité záhubě, pokud se nacházíte na špatném místě ve špatnou chvíli nemá cenu utíkat, ani když se vám oblak zdá ještě relativně daleko. Pokud si myslíte, že jste v bezpečí, když vás od sopky odděluje vodní hladina, je to omyl ani ta žhavý proud nezastaví a podle studie německé Univerzity v Kielu ho ani nezpomalí. Právě pyroklastický proud má na svědomí drtivou většinu obětí výbuchu sopky.

Pyroklastický oblak se zpravidla skládá ze dvou částí. Ve spodní části žhavého mračnase pohybují větší částice a kusy hornin. V horních částech oblaku pak převažuje sopečný popel. Tyto pyroklastické oblaky mívají katastrofální následky. Například během erupce Mount Pelée v roce 1902 zasáhl žhavý oblak město Saint-Pierre. Podle svědectví měl na svědomí smrt téměř 30.000 lidí.

Podobný pyroklastický oblak pak podle všeho stál i za zkázou antického města Pompeje a Herkuláneum při explozi sopky Vesuv v roce 76 n. l. Díky tomu, že oblak dosahuje velmi vysoké teploty, a také díky tomu, že se pohybuje značnou rychlostí, existují jen minimální šance, jak uniknout z jeho dosahu. Žhavý oblak ničí domy, stromy a vůbec vše živé. Například při zkoumání pozůstatků v Pompejích se zjistilo, že většina obětí se neudusila, jak se původně předpokládalo. Ale že je žhavý sopečný oblak zaživa spálil. Během velmi krátkého okamžiku byly u většiny obětí spáleny všechny měkké tkáně a zachovaly se tak pouze kosti obalené sopečnou tefrou.

Usazeniny, které vznikají po průchodu pyroklastického oblaku, mají velmi specifický charakter. Označují se jako ignimbrity.

Příčiny vzniku pyroklastických proudů jsou následující:

  • Kolaps mraku plynů a popela (Pliniovský typ erupce). Pokud tlak exploze není dostatečný k vytlačení mraků popele vysoko do atmosféry, vyvržený materiál padá a teče dolů po svazích sopky.
  • Kolaps sopečného dómu a jeho následný rozpad.
  • Zničení části sopky při velké explozi.
  • „Zpěnění“ lávy během procesu jejího odplynění při erupci.

Autor: Nevšední svět

zdroje: Wikipedia, Sopky.eu

1 Komentář

  1. V tom videu mě zaujalo, že se tam vytvořily ty tornáda nebo co to bylo.

Komentáře nejsou povoleny.