Jak jsme na tom s hledáním planet podporující život? Zatím nic moc, ale blýská se na lepší časy.

Zatím objevené planety v Mléčné dráze jsou velmi rozmanité, například můžeme jmenovat: horké Jupitery, plynové obry, malé, skalnaté světy a tajemné planety větší než Země a menší než Neptun. Mezi těmito tisíci světy, které již byly nalezeny, hledáme důkaz o životě – a to především u planet, které jsou podobné naší Zemi.

A protože jsou moderní dalekohledy a další přístroje stále citlivější a přesnější, začínáme vlastně od nuly.

Zatím provedené výzkumy vyvolávají mezi vědci a veřejností nadšení. Našli jsme už skalnaté planety velikosti Země, které jsou ve správné vzdálenosti od svých mateřských hvězd, aby mohly uchovávat tekutou vodu. Zatímco tyto charakteristiky nezaručují, že by se mohlo jednat o obyvatelný svět, nemůžeme říct s jistotou, jestliže tyto planety skutečně obsahují atmosféru nebo oceány, ale pomáhají nám nasměrovat se správným směrem.

Budoucí vesmírné dalekohledy budou schopny analyzovat světlo z některých těchto planet, hledat vodu nebo směsi plynů, které se podobají vlastní atmosféře. Získáme lepší znalosti o teplotách na povrchu. Když budeme pokračovat v kontrole položek na seznamu osídlení, přiblížíme se blíž a blíž k nalezení světa, v němž budou viditelné známky života.

Mezi nejdůležitější faktory při utváření a rozvoj obyvatelné planety je povaha její mateřské hvězdy. Hmotnost, velikost a věk hvězdy určují vzdálenost a rozsah její „obyvatelné zóny“, což je oblast okolo hvězdy, kde teplota potenciálně umožňuje, aby mohla být na povrchu planety kapalná voda.

Hvězdné mapování galaxie

Satelit Evropské vesmírné agentury (ESA), Gaia, který byl vypuštěn v roce 2013, se stal jedním z největších hvězdných mapovačů v celé historii. Vychází ze sady vysoce přesných přístrojů pro měření jasu, vzdálenosti a složení hvězd. Ctižádostivým cílem je vytvořit trojrozměrnou mapu naší Galaxie Mléčné dráhy. Dosavadní měření určily pozice zhruba 1,7 miliardy hvězd do určité vzdálenosti.

To způsobilo přehodnocení hlavně pro velikosti hvězd, aby se zjistilo, zda mohou být některé větší, menší, či jasnější, než se původně myslelo.

Ukázalo se, že mnoho hvězd bylo shledáno svítivějšími a většími, než ukazovaly předchozí průzkumy. Pro tým vědců, který od roku 2009 řídí hledání planet pomocí vesmírného teleskopu NASA, Kepler, to hlavně znamená revizi velikostí planet obíhajících kolem těchto hvězd.

Je-li hvězda jasnější, než jsme si mysleli, je často planeta větší než původní odhad. Planeta v oběžné dráze kolem takové hvězdy, měřená proporcionálně metodou tranzitu, musí být také větší.

To znamená, že některé z planet, o nichž se předpokládalo, že mají velikost a teplotu podobnou Zemi, jsou mnohem větší – a obvykle jsou teplejší.

„Gaia zpřesnila vzdálenosti a vylepšila hodnocení toho, jaké má hvězda charakteristiky a jak velké jsou její planety,“ řekl Eric Mamajek, zástupce vedoucího vědeckého programu NASA, Exoplanet Exploration Program. „Otázka vždy zněla, jak dobře známe hvězdy? Je to jen další kapitola tohoto pokračujícího příběhu.“

Nejnovější vědecké údaje z kosmické sondy Gaia také vyzývají k přehodnocení nejslibnějších planet v „obyvatelné oblasti“, které objevily observatoře po celém světě a vesmírné přístroje, jako je Kepler. Díky porovnávání těchto pozorování a definici toho, co považujeme za potenciálně obyvatelný svět, získáváme lepší data, abychom takovou planetu našli – možná stejně důležitou – jako je ta naše.

Z asi 3700 možných exoplanet – planet kolem jiných hvězd – vědci zatím potvrdili pomocí vesmírného teleskopu Kepler zhruba 2600 planet. Kepler loví planety pomocí zákrytové metody, nebo když planeta přechází před hvězdou a cestuje před diskem hvězdy.

Nejnovější analýza objevů z Keplera ukazuje, že 20 až 50 procent hvězd na obloze pravděpodobně bude mít ve svých obyvatelných zónách malé, potenciálně skalnaté planety. Náš počáteční odhad planet velikosti Země v obývatelné zóně z Keplera k 19. červnu 2017 byl 30. Předběžná analýza novějších dat těchto exoplanet a jejich mateřských hvězd ukazuje, že počet je pravděpodobně menší – mezi 2 a 12.

Je zapotřebí mnohem více dat, včetně lepšího pochopení toho, jak velikost planety souvisí s jejím složením.

„Stále se snažíme zjistit, jak velká planeta může být a jestli je kamenná,“ říká Jessie Dotsonová, astrofyzička z Ames Research Center společnosti NASA v kalifornském Silicon Valley. Je také projektovým vědcem pro současnou, rozšířenou misi Keplera, známou jako K2.

Na první pohled by nejnovější analýza dat mohla vypadat neuspokojivě: méně skalnatých, potencionálně obývatelných světů mezi tisíci exoplanet, které se doposud našly. Ale to nezmění jeden z hlavních a úžasných závěrů po více než 20 letech pozorování: Planety v obyvatelných zónách jsou běžné.

Lepší a více dat o těchto vzdálených planetách znamená přesnější demografický portrét vesmíru planet – a mnohem jasnější pochopení jejich složení, možných atmosfér a životaschopného potenciálu.

Dává nám to ale základ a přípravu pro příchod objevů exoplanet ze satelitu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a budoucích teleskopů. Posouvá nás o krok blíž při hledání slibné planety mezi hvězdami v naší Galaxií.

Poznámka redaktora na závěr: vědci se doposud snaží nalézt život v takové formě, jak ho známe nejlépe. To ale neznamená, že nemůže existovat naprosto rozdílný život založený na úplně jiné bázi. Hledat takový možný život je ale obrovský problém, protože si ho zatím neumíme představit a naprosto nic o něm nevíme.

Zdroj: nasa.gov

O Scimani 30 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji sci-fi, především Hvězdnou bránu, Dark Matter, Hvězdné války, Mass Effect a další.

Leave a Reply