Oortův oblak – vesmírné vzdálenosti II

Foto full

V minulém článku, který se věnoval vesmírným vzdálenostem jsme si dali do souvislostí naší potencionální cestu k nejbližší hvězdě mimo Sluneční soustavu, červenému trpaslíku Proxima Centauri. Zjistili jsme, že při chápání vesmírných vzdáleností se dostáváme do zcela abstraktních čísel. Změní se to když opustíme nekonečné vesmírné dálavy a soustředíme se pouze na naší sluneční soustavu? Popravdě ani moc ne!

Z Prahy na Proximu Centauri. Vesmírné vzdálenosti.

oort_cloudVesmír je tak velký, že o jeho velikosti vlastně nemá smysl ani mluvit. Není to dávno co jsme si mysleli, že Sluneční soustava začíná Sluncem a končí Plutem, vzdáleném 4,8 mld. kilometrů, domnívali jsme se, že za Plutem je vesmír prázdný. V 90. letech však astronomové spatřili za Plutem zcela neznámý prostor sluneční soustavy a nazvali ho Kuiperovým pásem. Vědci se však domnívají, že ani Kuiperovým pásem naše Sluneční soustava nekončí. Daleko za ním, ve vzdálenosti 100 000 x větší než je vzdálenost Země a Slunce s nachází Oortův oblak složený z možná více jak trilionu objektů a komet, které jsou zbytky z počátků Sluneční soustavy. Vnější okraj Oortova oblaku leží v těžko představitelné vzdálenosti 149 mld. kilometrů od Slunce, což je třicetkrát dál než Kuiperův pás.

Pojdme teď ale opustit strohou řeč abstraktních čísel a dejme to celé do pozemského měřítka. Představme si, že Slunce má velikost basketbalového míče, v tomto měřítku Země obíhá ve vzdálenosti 30 metrů, k Plutu je to potom více než 800 metrů! a zároveň tu začíná Kuiperův pás a jeho konec je vzdálen víc jak 1200 metrů. To docela ujde na něco o velikosti míče. A co oblak Oort? K tomu už byste pěšky jít nechtěli, jeho vnitřní okraj je od našeho basketbalového Slunce vzdálen 54 kilometrů, na jeho vnější okraj by to byla otrava i autem, je to totiž dalších 3000 kilometrů!!!

Nevšední svět s použitím National Geographic – How the Universe works