Sonda Cassini ukončuje svou misi ponořením se do Saturnovy atmosféry

Tento víkend odsuneme encyklopedii vesmíru stranou, protože už za necelý týden dojde za našimi humny (z vesmírného hlediska) k zajímavé události. Sonda Cassini, která dlouhá léta studovala planetu Saturn a jeho měsíce, ukončí svou misi sestupem do Saturnovy atmosféry. Pojďme se tedy podívat na drobné shrnutí, a především její časový harmonogram zakončení mise.

Kosmická sonda NASA, Cassini, je momentálně 6 dní před úplným koncem její mise. 15. září 2017 vstoupí do atmosféry planety Saturn a zakončí tak svou dlouholetou velmi úspěšnou misi. K tomuto konečnému manévru byla dvě a půl tuny těžká sonda nasměrována gravitačním průletem 22. dubna kolem měsíce Titanu, ale i přesto měla před sebou ještě několik milníků své mise.

Sonda Cassini nese plno vědeckých přístrojů, které bude používat pro planetární průzkum až do samého konce, protože Cassini se stane první planetární sondou, která bude studovat vzorky Saturnovy atmosféry až do poslední sekundy. Bude posílat data téměř v reálném čase, jakmile se ponoří do atmosféry. Jde opravdu o první takovou událost na Saturnu.

Očekává se, že sonda ztratí rádiový kontakt se Zemí během jedné až dvou minut po začátku svého sestupu vrchními vrstvami atmosféry. Ale při této cestě ještě před tím, než bude ztracen kontakt, bude fungovat osm vědeckých přístrojů Cassini. Jedná se především o iontový a neutrální hmotnostní spektrometr (INMS) sondy, který bude přímo zkoumat složení atmosféry Saturnu, což může vnést světlo na otázky týkající se formování a vývoje obří planety. V den před ponořením do atmosféry budou další přístroje Cassini provádět podrobné pozorování s vysokým rozlišením Saturnových polárních teplot a vírů na pólech planety. Kamery sondy budou během tohoto posledního sestupu vypnuty, ale 14. září ještě pořídí poslední záběry na Saturnův systém.

V posledním týdnu projde sonda Cassini několika milníky své mise. Na ty se nyní podíváme podrobněji, ale jejich časy se mohou ještě mírně měnit:

  • 9. září – Cassini provede poslední z celkem 22 průchodů mezi samotným Saturnem a jeho prstenci, a to ve výšce zhruba 1680 km nad mraky planety.
  • 11. září – Cassini provede vzdálený průlet kolem největšího měsíce Titanu. Přestože bude od něj sonda vzdálena asi 119 049 km, gravitační vliv měsíce sondu lehce zpomalí. O několik dní později se díky tomuto manévru ponoří do atmosféry Saturnu, kde díky tření a ohřevu později také zanikne.
  • 14. září – Zobrazovací kamery Cassini si naposledy prohlédnou systém Saturnu a zaznamenají poslední snímky měsíců Titan a Enceladus, proudění v hexagonu na severním pólu planety a určité rysy v prstencích planety.
  • 14. září (23:45 SELČ) – Cassini otočí svou anténu k Zemi a spustí komunikační linku, která bude aktivní až do konce mise a pošle zpět poslední pořízené snímky a další data nashromážděná na cestě.
  • 15. září (10:37 SELČ) – začíná „konečné ponoření“. Kosmická sonda zahájí pětiminutovou navigaci spektrometru INMS pro optimální odběr vzorků atmosféry a začne přenášet zjištěná data téměř v reálném čase až do konce mise.
  • 15. září (13:53 SELČ) – Cassini vstoupí do atmosféry Saturnu. Její propulzní trysky dosáhnou 10 % své kapacity, aby udržely směrovou stabilitu, což umožní, aby zůstala sonda nasměrována k Zemi s co největším ziskem a umožnila další přenos dat.
  • 15. září (13:54 SELČ) – Trysky Cassiny budou na 100 % kapacity. Atmosférické síly pak neudrží kontrolu nad orientací kosmické sondy a anténa ztratí směr k Zemi. V tomto okamžiku, který se očekává asi ve výšce 1510 km nad mraky Saturnu, přestane sonda komunikovat a zakončí svou misi. Kosmická sonda se o chvíli později rozpadne.

Tímto manévrem sonda Cassini zakončí svou třinácti roční misi. Po původní čtyřleté primární misi a dvouletém prodloužení, NASA schválila ambiciózní plán na prodloužení mise ještě o sedm let. Díky tomuto prodloužení mise byla schopna Cassini provést desítky dalších průletů kolem Saturnových měsíců a mohly být tak pozorovány i sezónní změny v atmosférách Saturnu a Titanu. Naplánování úplného konce její mise bylo spočítáno tak, aby bylo vyčerpáno všechno palivo manévrovacích trysek.

„Konec sondy Cassini určitě není radostné, ale je nezbytné pro zakončení tak úžasné cesty. Tento konec představuje vyvrcholení sedmiletého plánu a využití zbývajících zdrojů kosmické sondy, aby její cesta byla co nejproduktivnější. Bezpečnou likvidací sondy v Saturnově atmosféře se také vyhneme možnosti, že by Cassini mohla někdy dopadnout na některý ze Saturnových měsíců, které by měly být nedotčeny pro případný budoucí průzkum,“ uvedl Earl Maize, manažer projektu Cassini v NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.

Od svého zahájení v roce 1997 nám její objevy hodně pomohly k pochopení Saturnu, jeho složitých prstenců a měsíců a jeho dynamického magnetického pole. Šlo o nejvzdálenější umělou oběžnici ve Sluneční soustavě, která kdy byla vypuštěna a začala provádět úžasné objevy hned po jejím příletu k Saturnu, což pokračovalo až dodnes. Díky ní byly např. objeveny ledové výtrysky na měsíci Enceladus, díky nimž by mohl mít podzemní rezervoáry vody a mohly by být důkazem hydrotermální aktivity. Titanovým uhlovodíkovým jezerům a mořím dominuje kapalný etan a metan a v atmosféře se tvoří komplexní prebiotické chemikálie a déšť na povrchu. Obrovská Saturnova bouře kolem celé planety obíhala po většinu roku atd. Sonda Cassini nám také potvrdila již dříve známé vědecké poznatky o Saturnu. Mise tedy byla velmi úspěšná a díky ní jsme se dozvěděli mnoho nového o tomto nejúžasnějším systému ve Sluneční soustavě.

Zdroje:
Text: nasa.gov
Obrázky: nasa.gov, kosmonautix.cz

O Scimani 65 Článků
Zajímám se o astronomii a miluji sci-fi, Hvězdnou bránu, Hvězdné války a Mass Effect

Leave a Reply