Věda a pavěda IV – Je globální oteplování v cukrárně?


Okolo globálního oteplování se v posledních desetiletích rozpoutala doslova náboženská hysterie. Ano, to “náboženská” je zcela v pořádku, protože klimatologie patří mezi přírodní vědy a její hypotézy by měly být ověřovány stejně přísně jako hypotézy jiných vědeckých oborů. Jenže pravda je jiná. V klimatologii najdeme neuvěřitelné množství všech typů pavědeckých hypotéz. Od “prostého” vydávání neověřených hypotéz za pravdu až po falšování údajů z prospěchářských či ideologických důvodů.

Dalo by se o tom napsat mnoho ukázkových dílů do Vědy a pavědy, nicméně dnes se nechci dohadovat, jestli je globální oteplování dílem člověka nebo ne (základní spor oteplovačů a popíračů), ani nechci diskutovat o tom, jaká změna se už dá považovat za globální oteplování a jaká je jen lokální teplotní výkyv, a ani nechci napadat postupy, metody a modely používané klimatology… Chci ukázat na jeden úplně zásadní problém – na vědeckou (ne)objektivitu při „měření“ globálního oteplování. Je snad jasné, že žádné další diskuze nemají cenu, pokud nebudeme (s velkou jistotou) vědět, jak globální oteplování měřit.

SatelliteVypadá to na první pohled jako naprostá zbytečnost a nesmysl. Každý, kdo se jen trochu zajímá o GO, ví, že základem je měření teploty zemského povrchu. Zjednodušeně řečeno, měříme a počítáme jakousi „průměrnou“ teplotu povrchu Země, a když tato teplota roste, usuzujeme, že se Země „v průměru“ otepluje. Jenže… Fyzik ví, že teplo (ve slově o-teplo-vání) a teplota (kterou měříme) jsou dvě odlišné veličiny. (Trochu mate teplo-měr, který měří teplotu a správně by se správně měl jmenovat teploto-měr.) Samozřejmě že spolu tyto veličiny nějak souvisí, ale předpoklad, že když naměříme větší teplotu na povrchu Země, došlo k oteplení planety, je principálně tak mylný, jako kdybyste chtěli kupovat cukr v cukrárně.

Pokusím se rozdíl mezi „oteplotováním“ (zvýšení teploty povrchu Země) a „oteplováním“ (přijetím většího tepla) ukázat na analogii s ústředním topením. 

Jen zdůrazňuji, nesnažím se o vysvětlení globálního oteplování, ukazuji na logickou chybu v současné době prosazované hypotéze (vědecké víře). 

Máme kotel ústředního topení, kde se voda ohřívá – dodává se jí teplo. Pak trubky, které rozvádí ohřátou vodu do jednotlivých radiátorů, a vlastní radiátory, které teplo odevzdávají vzduchu v místnosti. Řekněme, že také používáme čerpadlo (nucený oběh). Předpokládejme, že náš kotel “jede na plný výkon“, který udržuje na výstupu teplotu 70°C, do radiátoru vtéká při 60°C (ztráta při přenosu trubkami) a vytéká o teplotě 30°C.  Také čerpadlo pracuje bez vypínání se stejným výkonem a to všechno přesně stačí k udržení teploty v pokoji na 23°C. Je mi jasné, že reálné kotle pracují při trochu jiných podmínkách – s rezervou pro případný pokles vnější teploty. Výše popsaný příklad je bez rezervy a teplota v místnosti by v podstatě kopírovala pokles a vzestup venkovní teploty tak, jak by to kotel zvládnul místnost vytopit.

Obdobnou funkci jako ústředního topení v domě zastávají na planetě Zemi mořské proudy.  Při troše zjednodušení si můžeme představit, že kotlem, kde se voda ohřívá, jsou tropické oblasti. Z nich se teplá voda šíří mořskými proudy (jakési řeky ohřáté vody) do chladnějších oblastí. Tj. na severní polokouli více na sever, na jižní na jih. K tomu přidejte vliv otáčení Země (Coriolisova síla) a tvar dna (kontinenty), vliv stálých větrů (monzuny) a máte mapku proudů – viz obrázek. Jako příklad si klidně můžete představovat Golfský proud.

Bez názvu

Jak postupuje teplá řeka do chladnějších oblastí, postupně teplo odevzdává (radiátor). Po ochlazení voda klesá do větší hloubky (studená je těžší) a vrací se zpět do tropů. I v tomto případě jede náš kotel (=slunce) naplno, bez rezervy (malé kolísání jeho výkonu si dovolím v tomto příkladu zanedbat).

A nyní přijde to hlavní. Malinko snížíme výkon čerpadla. Co se stane? Radiátorem (a vlastně celou soustavou) za stejný čas proteče o trochu menší množství vody. Důsledek? Voda v kotli se zdrží o chvíli déle a více se ohřeje. Na výstupu bude mít už třeba 75°C. Také do radiátoru přiteče voda teplejší, řekněme 64°C, ale protože se v něm zdrží déle, bude vytékat zhruba stejně teplá jako předtím. Přesněji řečeno, výstupní teplota může být malinko větší i menší než 30°C v závislosti na tom, jak rychle se bude ochlazovat, ale pokud se nezmění venkovní teplota, měl by kotel místnost vytopit na stejnou teplotu jako předtím – při teplejší, ale pomaleji tekoucí vodě.

A teď k mořským proudům. Co se stane, když se např. Golfský proud trošku zpomalí? Nebo když ta řeka teplé vody nepatrně zmenší svoji šířku nebo hloubku (analogie užších trubek)? Přesně totéž.

Aniž by „kotel“ sebevíc zvětšil svůj tepelný výkon, po celé trase teplého mořského proudu (tedy právě u hladiny) teploměry naměří vyšší teplotu! A máme tu globální oteplování jako vyšité, aniž bychom zvýšili množství dodávaného tepla! Z toho vyplývá závěr:

Teploměry mohou naměřit vyšší průměrnou teplotu na povrchu, aniž by se Země doopravdy oteplovala!

global-warming-31Pokud si myslíte, že to není přece možné, že něco takového musí klimatologové vědět také a musí to mít „podchyceno“, tak se přiznávám, že pro to nemám vysvětlení. Vůbec nechci tvrdit, že klimatologové jsou vesměs hlupáci a něco podobného si neuvědomují, ale na druhou stranu, pokud si to uvědomují a „tají“ to – není to ještě horší? V každém případě to zcela jistě podchyceno nemají. Jak si můžu být tak jistý? Celá léta, kdy se Země oteplovala „podle jejich představ“, tak je korektnost měření oteplování naprosto nezajímala, teprve až v průběhu posledních cca 20 let, kdy se Země oteplovat přestala, hledají důvody, proč jejich předpovědi selhávají. Jedním z možných vysvětlení je to, že se oteplování „skrylo“ na dno oceánů. Tedy varianta, kdy částečně zakryjeme radiátor dekou a protékající voda se tedy nestačí ochladit. Tak si klimatologové představují, že voda sestupující do hlubin oceánu v sobě kumuluje teplo (má vyšší teplotu), které jejich modelům chybí na povrchu. Z toho je zřejmé, že vliv pohybů mořských proudů dosud ignorovali a teprve v těchto posledních letech začali systematicky měřit teploty a velikosti proudů v hlubinách – tedy to, co mělo být provedeno před tím, než se globální oteplování stalo vírou.

Výše uvedený model „planetárního topení“ není samozřejmě důkazem toho, že klimatologové nemají pravdu (to nikdo neví), ale je důkazem jejich naprosto nevědeckého přístupu (použití víry místo vědy).  

Můžete namítnout, že pro lidstvo je důležité oteplování povrchu Země, ne hlubin oceánů, a že to měřené „globální oteplování“ se tedy vztahuje jen k malé „povrchové vrstvě“. To by ovšem bylo z hlediska fyziky (a objektivity měření) velice krátkozraké a modely nezahrnující distribuci tepla v hloubkách oceánu principiálně MUSÍ dávat nesprávné výsledky. 

Závěr: Jelikož zatím vlastně nevíme, co vlastně klimatologové svými teploměry (a satelity) naměřili a jestli nějaké oteplování Země vůbec nastává, připadá mi další diskuze o globálním oteplování asi tak vědecká, jako je věštění budoucnosti z lógru.

http://www.herber.webz.cz/www_ocean/06-dynamika.html

Věda a pavěda II. – Zelené rostliny a kyslík

Věda a pavěda I. – Trocha teorie úvodem

Věda a pavěda III. – O původu ropy

Autor: Vladimír Němec

Web http://www.inien.wz.cz

Knihy autora:

http://neoluxor.cz/beletrie/zoldacka-darja–212793/

http://www.kosmas.cz/knihy/195548/…a-clovek-stvoril-boha/

2 Komentáře

  1. "Globálne otepľovanie" sa totiž už dlho nepoužíva ako názov pre zvyšovanie teploty ale všeobecne pre klimatické zmeny, medzi ktoré patrí paradoxne napr. aj studenšia zima. Otepľovanie samotné je samozrejme problém vypátrať, ale to aj ostatné globálne záležitosti, keďže na Zemi je ešte dosť vecí ktorým nikto nerozumie (a už vôbec nie ich vzájomným vplyvom).
    Rozhodne sa ale nedá o ľudskej činnosti hovoriť ako o prospešnej životnému prostrediu.

1 Trackback / Pingback

  1. Věda a pavěda V – Velké bombardování | Nevšední svět

Komentáře nejsou povoleny.