Vesmírné ticho. Mimozemské civilizace mlčí, zřejmě na tom není nic překvapivého.


Vědci institutu SETI odposlouchávají hvězdy už padesát let, ale zatím nezachytili žádnou známku mimozemského života, velké ticho trvá a možná na tom ani není nic překvapivého.

Program SETI, to je skutečné hledání jehly v kupce sena, bez záruky, že tam vůbec nějaká jehla je. Profesor Paul Davis je fyzik přidružený k institutu SETI, v této skupině je však něco jako kacíř. Tradičním postupem institutu SETI je prohledávat oblohu radioteleskopem v naději, na zachycení zprávy od nějaké mimozemské civilizace, která byla záměrně nasměrována k Zemi. Profesor Davis si ale nemyslí, že je to důvěryhodný postup a vysvětluje proč.

Jedním z hlavních problémů celé činnosti institutu SETI jsou obrovská měřítka. Vesmír je opravdu hodně velký a podle lidských standardů je až nepochopitelně velký. Pro představu pokud na poušti sebereme to nejjemnější zrnko písku , které bude představovat rozměry rovnou celé naší Sluneční soustavy včetně Pluta. Můžeme se ptát jak velká je v tomto měřítku naše galaxie? Jak daleko bychom museli jít, abychom se dostali na druhou stranu Mléčné dráhy? Odpověď zní, že to bude někde kolem třiceti kilometrů a když se zeptáte, jak daleko bychom museli jít až na okraj pozorovatelného vesmíru, pak se musíme vydat až na oběžnou dráhu Marsu.

Často slýcháme, že naše rádiové a televizní signály se šíří do vesmíru už osmdesát let a mimozemšťané by tedy zjistili, že jsme tady a poslali by nám zprávu. Toto tvrzení však přehlíží základní fyzikální zákony. Naše signály se šíří rychlostí světla a světlu trvá sto tisíc let, než se dostane na okraj naší galaxie a na okraj viditelného vesmíru by to trvalo 14,7 miliardy let. V naší analogii se zrnkem písku, tedy naše signály urazily jen asi 5 cm.

Předpokládejme, že ve vzdálenosti kolem tisíce světelných let se nachází civilizace, to je ve vesmírném měřítku poměrně blízko (u zrnka písku 3 km) i podle optimistů z institutu SETI. I tak ovšem tato civilizace neuvidí Zemi takovou jaká je teď, ale jaká byla před 1000 lety. Tehdy ale žádné radioteleskopy nebyly, nebudou mít důvod vysílat nám zprávy, dokud nebudou vědět, že jsme na příjmu. A to se stane tehdy, až k nim dorazí naše první rádiové vysílání, tedy teprve za dalších 900 let.

Hledání signálů z hvězd je tedy výstřel na hodně vzdálený cíl.

Zdroj: Through the Wormhole

 

Leave a Reply