Žijeme uvnitř černé díry? Mohou obsahovat celé vesmíry!

Realita našeho univerza je podle astrofyziků daleko složitější, než jak ji známe z běžné zkušenosti.

Aby se uvnitř něčeho poměrně malého mohlo ukrývat cosi mnohonásobně většího, to odporuje naší logice. Přesto, podle názoru britských vědců, se v nitru černých děr mohou nacházet dokonce celé vesmíry.
Jaroslav Hašek ve svém slavném románu Osudy dobrého vojáka Švejka nechává vzpomínat hlavního hrdinu na pobyt v c. a k.blázinci těmito slovy: „A byl tam taky jeden profesor a ten tvrdil, že uvnitř naší zeměkoule je ještě jedna,mnohem vetší.“ Zdá se vám to nesmyslné? Byla to jen typická švejkovina? Jak se ale na myšlenku, že v poměrně malých kosmických objektech se mohou skutečně ukrývat obří tělesa, dívají britští astrofyzici?

Černé díry
Pres veškerou snahu vědců se stále nedaří vytvořit matematický model, který by dokázal objasnit všechny vlastnosti těchto kosmických vysavačů. Ví se jen, že jde  s tak silnou gravitací, že dokonce ani světlo se nedokáže vymanit z jejich gigantické přitažlivosti.
Současná astrofyzika popisuje tři základní scénáře vzniku černých děr. Tím patrně nejznámějším je kolaps hmotných hvězd. Když ve stálici v důsledku vyčerpání paliva poklesne tlak záření, dojde k porušení její hydrostatické rovnováhy. Následuje prudké gravitační zhroucení, doprovázené gigantickou explozí supernovy. Zbytek kolabujícího tělesa se smrští buď do neutronové hvězdy, nebo do černé díry.
Druhou možností je takzvaná akumulace hmoty. Jestliže v nějakém prostoru dochází k těsnému nakupení mnoha hmotných objektu, může nakonec celková gravitace zesílit natolik, že zadrží i světlo. V tom okamžiku se prostor kolem jako by uzavře a vznikne černá díra. Takto vzešly například supermasivní černé díry v centrech spirálních galaxií, hvězdokup a dalších vesmírných seskupení.

Pohled zvenčí
Třetí cestou ke vzniku černých der je srážka dvou nebo více částic o velmi vysoké energii. Teoreticky tak vznikají miniaturní černé díry o velikosti atomu. Právě tento fenomén by měl experimentálně potvrdit obří urychlovač LHC švýcarského střediska CERN.
Ať už černá díra vznikne jakýmkoliv způsobem, výsledkem je objekt zcela odporující naší představivosti. Hmota tu přestává existovat ve formě, jak ji běžně známe, a přechází do takzvané singularity. Podle matematických modelu má tedy nulový objem a nekonečnou hustotu. Nekonečných hodnot nabývají rovněž gravitace a zakřivení prostoru. Současně tu také přestává existovat čas.
Tohle je ovšem stav při pohledu zvenčí. Pokud by se někdo dostal dovnitř černé díry a tuto šílenou cestu by přežil, uviděl by patrně něco zcela jiného. Co by to mohlo být?

Vesmír Nairai
Autory přelomové studie se stali Kevin Vandersloot z univerzity  v Portsmouthu a Christian Böhmer z Univerzity College v Londýně. Oba experti jsou zastánci teorie „smyčkové kvantové gravitace“. Laicky řečeno jde o domněnku, podle níž jsou elementární částice jen jakýmisi uzlíky spleteného prostoru a všechny fyzikální zákony vesmíru jsou určeny vzájemnými vazbami mezi jednotlivými kousky prostoru.
Základ hypotézy smyčkové kvantové gravitace položil už v polovině minulého století známý francouzský fyzik Paul Dirac. V devadesátých letech byla teorie matematicky formulována a použita při výpočtech Velkého tresku a vzniku kosmu. Britští vědci ji pak aplikovali na nitro černých der.
Výsledek počítačové analýzy byl ohromující. Uvnitř černé díry se muže nacházet bud takzvaná červí díra neboli časoprostorový tunel do paralelního vesmíru, nebo se v ní – ačkoliv to zní bizarně – nachází celý vlastní vesmír. V okamžiku vzniku černé díry se nejprve vytvoří univerzum typu Nairai. Jde o prostor pouze jednorozměrný. Čím více hmoty pak černá díra nasaje, tím více se bude rozpínat. Ve skutečnosti by mohl být nekonečný, přestože černá díra má konečnou a na kosmické poměry nikterak závratnou velikost.

Fantastické tvrzení
Jak ale vyplývá z výpočtů, vesmíry typu Nairai jsou silně nestabilní a po relativně krátké době se bud zhroutí, nebo se přemění na typ „de Sitter“. Není to nic jiného než náš důvěrně známý trojrozměrný prostor. Jeho rozpínání pak bude probíhat tak dlouho, dokud ho bude jeho mateřská černá díra napájet nasátou hmotou zvenčí.
Úžasná myšlenka obou vědců má ještě fantastičtější závěr. Protože se i náš vesmír pravidelně soustavně rozpíná, je možné, že ve skutečnosti žijeme uvnitř nějaké černé díry z jiného světa.

Autor: Ing. Vladimír Červinka

Leave a Reply