Život na Zemi by pravděpodobně neměl existovat, vznikl moc brzo.

Jednou z možností, proč se nám stále nedaří žádný kontakt s mimozemskou civilizací je ta, že prostě ještě žádná nevznikla, my jsme tu tak trochu předčasně a vesmír se stane živějším místem až tak za 5 miliard let.

Vesmír je starý 13,8 miliardy let, zatímco naše planeta vznikla před 4,5 miliardami let. Někteří vědci si myslí, že tato časová mezera může znamenat, že život na jiných planetách může být o miliardy let starší než ten náš. Nová teoretická práce naopak naznačuje, že současný život je tu vlastně z kosmického hlediska příliš brzy.

Pokud si položíte otázku: “Kdy je nejpříhodnější doba pro život ve vesmíru?” celkem logicky si odpovíte že: ‘Právě teď,’ říká hlavní autor studie Avi Loeb z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku. ‘My, jsme ale zjistili, že daleko lepší podmínky pro život teprve přijdou ve vzdálené budoucnosti.’

Podmínky pro život, jak ho známe, nastaly nejdříve asi 30 milionů let po Velkém třesku, kdy první zaniklé hvězdy rozptýlily do okolního vesmíru nezbytné prvky jako jsou uhlík a kyslík. Období podporující život skončí asi za 10 bilionů let od chvíle, kdy poslední hvězdy zmizí a zemřou. Loeb a jeho kolegové pracovali s relativní pravděpodobností života mezi těmito dvěma hranicemi.

Dominantním faktorem byla životnost hvězd. Čím větší je hvězda, tím kratší je její život. Hvězdy, které jsou větší než zhruba trojnásobek hmotnosti Slunce zaniknou předtím, než se život může vyvinout.

Naopak nejmenší hvězdy vážící méně než 10 procent Slunce, budou svítit 10 biliónů let, což dává životu dostatek času na to, aby se život objevil na jejich planetách. V důsledku toho pravděpodobnost života roste v průběhu času. Šance na život budou ve vzdálené budoucnosti 1000x vyšší než nyní.

“Vyvstává tedy otázka, proč jsme zrovna tady a teď a ne daleko v budoucnosti vedle hvězdy s nízkou hmotností?’ říká Loeb.

‘Jednou z možností je, že jsme tu předčasně. Další možnost je, že prostředí kolem málohmotných hvězd je životně nebezpečné.’

Přestože hvězdy s nízkou hmotností, červení trpaslíci, žijí dlouho, nepředstavují příliš přátelské prostředí. V mládí vyzařují silné erupce a ultrafialové záření, které by mohlo odfouknout atmosféru z jakéhokoli skalnatého světa v obyvatelné zóně.

K zodpovězení těchto otázek Loeb navrhuje, aby se další výzkum zaměřil na hvězdy s nízkou hmotností, zejména takzvané červené trpaslíky.

Zdroj: Sciencedaily.com

Leave a Reply